Listopad 2012

Pád Anděla

15. listopadu 2012 v 17:38 | Z.D. |  Andělé
Před mnoha lety, kdy byl v nebi klid roztrhla se vlna klidu a začala válka mezi Anděli většina z nich chtěla zůstat tam v nebi, ale nemohli, protože zlý Anděl Lucifer se rozhodl že si nebe přivlastní pro sebe a proto požádal nejvyší Anděli zda se k němu přidají, ale jeden Anděl odmítl jeho návrh zamítl a řekl že nebe patří všem Andělům, postavil se tak Luciferovi a to se mu nelíbilo. Proto se dohodl z radou a Anděla poslal na zem i z dalšími, co si myslely to samý. Zbytek podlehl zlu. Lucifer byl našvaný,že nechtěl zůstat a přimět jeho návrh. A proto přemíšlel jak by se mohl Andělovi pomstít jenže nevěděl jak. Andělé, co dopadly na zem se rozmístili každý jiným směrem. Asi o 5 let později se Anděl zamiloval do dívky která měla krásné černé vlasy dlouhé až skoro na zem. Byla půvabná jako noční obloha plná hvězd. Jednou jí pozoroval z povzdálí, ale chtěl jí být blíž. Jednou ráno si vyšel na procházku kolem hřibitova a uviděl tam tu dívku sedět u hrobu. Přišel k ní a zeptal se,co že jsi tu tak sama u tohle hrobu? Mno tenkrát mi umřeli rodiče je to asi tak tři roky zpátky. Aha to mě mrzí. Ale nemusí už jsem se s tím nějak vyrovnala. A jak se jmenuješ neznámí cizinče? Já jsem Anchel Miern a ty? Já jsem Laura Beirn. A co že jsem tě tu ještě neviděla? Mno přestěhoval jsem se sem před 4 dny. Sem do Benátek? A co, že zrovna sem? Je tu krásně, už jako malý jsem tu vyrustal než jsem..... Než jsi, co ale nic jen že mi to tu chybělo. Jo ták mno já budu muset domů tak zatím se měj. Jo jasně :) . Konečně nastala má chvíle pomsty :D ha :D ha :D ha. Po měsíci spolu začli Anchel s Lauren chodit milovali se a věřili jejich lásce, a proto se Anchel rozhodl říct jí kdo doopravdy je. Pozval jí do luxuní restaurace v Benátkách na Liens Priche. Jejich stůl byl speciálně na balkoně. Víš Lauren chci ti něco říct...... Mno a co povídej jsem celá nedočkavá a než to dořekla se proměnil v Anděla. Anchel ty jsi ani jí to nešlo na jazyk. Ty jsi anděl??? Ano jsem, ale před pár lety jsem Padl na zem, protože jsem nesouhlasil...... V tom se najednou pře nimi zjevil Lucifer a přitom si tleskal balhopřeju, takže jsi jí to řekl, ale tím to nekončí, ale teprve začíná. Jak to myslíš? Mno, že se můžeš rozloučit s něčím co ti je milovanější než tvůj dom tam nahoře než uposlechnutí mě. Ty víš že se k tobě nepřidám a já ti řekl svůj důvod. Jo to sice řekl, ale zatrest tě postihne trest. Najednou začal mluvit latinským jazykem. A řekl: Usque ad extremum vitae diem, fit ubique et nunquam errat anima. (Tímto dnem až do konce života se z ní stavá duše bloudící všude a zároveň nikde). Po té se z ní stala jen duše, která zmizela jak pára nad hrncem. Jak si mohl poslat tu ubohou dívku na takovýhle osud není ti hamba? Anchel, kdyby jsi si to rom¨zmisel dřív mohla žít vlastně je to tvoje vinna a dneškem počína je tě proklínám tvůj život v nesmrtelnost žádná zbraň ani nehoda ti neublíží. Chci,aby jsi trpěl tak jak si jen zasloužíš. V tom se mu do očí drnuli slzy. A Lauren se zjevila věřím že si najdeš jinou. Né Lauren já tě miluju a udělám cokoliv jen aby jsme byli spolu slibuju na svojí krev. V tom opět zmizela. Pokračování příště.

Láska

11. listopadu 2012 v 1:11 | já |  Básničky
Láska není věc, ani předmět láska je něco, co máme samy v sobe
láska je ta věc, kterou každý z nás má ve svém srdci
a ten kdo jí neoběvil ani neví, co to je natož jak jí v sobě otevřít
Někteří z nás poznali lásku, ale zanevřeli na ní
někdo z nás jí neoběvil a většina byla raněna.
Byla raněna silou srdce,
protože se z
ničeho nic
vytratila a začla milovat někoho jinýho a tím se nám našel žal a sklamání
každý z nás prochází životem jinak a každý z nás se k tomu staví jak
chce, proto tato magie je ukrytá hlubok v našem srdci a naší
mysli. A take je a zůstává i v hloubi duše.

Anděl

10. listopadu 2012 v 23:51 | já |  Andělé
Bylo na nebi 5 andělů. První anděl byl Anchel staral se o zemi a vodu a zvěř. Druhý anděl skázi známí jako Hádes ničil vše dobré a snažil se být silnějí. Třetí anděl se jmenoval Dominik byl to anděl lásky a touhy,vášně i vzrušení. Čtvtý anděl Xaver byl to anděl smutku a utrpení,trápení a deprese. Pátý anděl byl to anděl co měl za úkol ochraňovat neviné jmenoval se Patrik.
Xaver nechápal proč má v sobě tolik smutku,trápení a depresí nechápal čím to je dokud nezjistil že ostatní anděle nemají šanci nic napravovat a tak se rozhodl ukončit své trápení. Vydal se proto na zem jako kluk. Jednou venku poznal dívku a ptal se ji na život dívka mu však řekla že se trápý kvůli mamince že je v kómatu. Měsíc po měsíce chodil od místa k místu až jednou se Xaver zamiloval a řekl si že se vrátí zpět na svoji zemi. Jenže láska ho dohnala dřív. Ta dívka kvůli,který chtěl zůstat jenže ostatním se to nelíbilo ani trochu a proto mu určili že ta dívka bude jen duch bloudící po světě a nikdy nenajde klid. Dominik se snažil, aby Xavera srdce zamlčel, a aby láska utichla v jeho srdci jenže na to kouzla neměla žádnou sílu ani moc. Xaver se s ní scházel i přes jakékoliv zákazy miloval jí moc že zapoměl na smutek. A lidé neznali co je to pláč.
Ani co je žal a utrpení. Byli šťasný bez zármutku a to byla chyba. Andělé se schodly že zničí Xavera a nahradího mladým andělem, co by ho nahradil a dali by si tentokrát pozor, aby nedošlo k tomu k čemu u Xavera.
Jednoho dne uspořádali velkolepou večeři. Když přišel ke stolu bylo to zvláštní jeho oblíbený jídlo a oblíbená píseň. Když nic nevnímal bratři oslabily Xavera, tak že padl na zem a přemístili sílu na Lorence. Když, se Xaver probudil bratři ho vyhostili na zem. Kde byl sám a trpěl ztrátou milované a chtěl být s ní. Proto se zabil a jeho andělská krev se vmísila do přírody, která měla skvělou úrodu a lidé byli rádi že měli co jíst. A jeho tělo stopený v prach zůstalo na dně oceánu. A jeho duše hledala tu její. Když jí našel a vrátili se na místo kde se to stalo. Najednou její duše zmizela na vždy a on jako zmatený anděl bloudil sám a byl neustále smutný. Jeho milovaná se už nikdy nevratila ani nezjevila.

O životě dívky

10. listopadu 2012 v 2:20 | já |  Příběhy
Byla jednou jedna dívka mala mohlo jí být zhruba 5 let. Bloudila ulicí sama. Její malý bráška, kterýmu byl 1 rok a půl. Jejich rodiče neměli moc peněz vlastně byli chudí. A jednou jim umřel otec a v tom maminka jejich nevěděla co si počít a tak se odstěhovala ona s malým chlapečkem k babičce. Dívku však sebou nevzala, protože babička jí nikdy neměla ráda a otec co jí zbožňoval byl mrtví. Dívka se toulala po ulicích občas jí matka něco dala po tají, ale po pár týdnech jí už nedávala vůbec nic. Dívka žila pod širím nebem a za pár měsíců začla krutá zima a mráz. Tak se dívka schovala do skály. Celý dětství se dřela a makala na polích. Přes zimu spala ve skalách a od podzimu do jara a do léta spala pod širím nebem. Lidé jí říkala divoženka. Jednou se doslechla že umřela babička a i její matka a zůstal jen její mladší bratříček. Vratila se k babice do domečku,aby se postarala o mladšího brášku. Když jí bylo 18 jejímu bráškovi bylo 15 a půl a starala se o něj, aby něčím byl. Ale když byl dospělí vyhodil svou starající se sestřičku zpátky ven. Protože, řekli jejímu bráškovi,co dělala jako malá,aby ho nenutila dělat to, co dělala ona. Jednou se z toho mála peněz odstěhovala pryč od jejich města. Když se dívka přestěhovala do malé světničky po jedný starý paní, co umřela pár dní po tom, co dívku ubytovala, tak na ní světničku přepsala. Jednou na jaře šla k potůčku prát prádlo a narazila tam na chlapce. Zpíval pěkný písničky a najednou si jí všiml a pozdravil jí. Ona však odvětila Dobrý den pane. Chlapec k ní přišel a řekl: ještě jsem tě tu nikdy neviděl. Jsem tu teprve pár měsíců. Nechceš mi říct něco o svém životě. Mno jestli to chceš vědět tak ti to povím a přitom prala prádlo. Když mu to dopověděla odešla dom a chlapec byl smutný z dětství té dívky. Týden za týdnem ubíhali a oni byli kamarádi. Měsíc po měsícíï se střídali a on jí vyznal lásku a ona jemu. Po 2 rocích se vzali a byla veselka. Po dlouhé době si myslela že jí potkalo štěstí. A nějak rok na to se jim narodila holčička dali ji jméno Evička. Když bylo Evičce 10 let musel jít otec na vojnu. Evička s maminkou se za tatínka modlily jenže po půl roce jim přišel dopis že otec zemřel. Evičky maminka se zhroutila a neustála to a zabila se ačkoliv svojí dceru milovala nesnesla pocit ztráti milovaného. A věděla že má Evička stále babičku co jí milovala, a aby její babička nebyla sama a neumřela na žal. Když Elišce bylo 18 tak jí babička umírala. Dívka po nocích se modlila a druhý den ráno když dělala snídani a šla za babičkou už byla mrtvá. Dívka se rozbrečela a nesnesla ztatů lidí co milovala, ale chtěla ukázat lidem, že je stále pro co žít. A tak se rozhodla studovta. Ale za pár měsíců to vzdala a šla na hřbitov starala se tam o všechny 3 pomníky a jednou v zimně vzala nůž a podsekla se z lásky k rodině že chtěla zůstat s nima.